Vyhledat
  • nicolelisa9

NOVOROZENEC

Aktualizace: před 6 dny

Novorozenecké období trvá prvních 28 dnů po přestřihnutí pupeční šňůry, je to doba adaptace dítěte na svět.

Mozek dítěte je při narození plně vyvinut, nervové buňky se již netvoří, ale rozrůstají se a vytvářejí nová a nová propojení. Právě po porodu se stimulují spoje zaznamenávající a řídící pohyb. Zkušenosti, které dítě sbíralo už v matčině břiše, se znásobují – a právě tyto nové zkušenosti podněcují v mozku vznik nových spojů mezi nervovými buňkami. Období bezprostředně po porodu je časem prvního seznámení s matkou a navazování vzájemného vztahu.

Sluch - novorozeně hned po porodu rozezná podle hlasu svoji matku i ostatní blízké osoby. Do 10 dnů se mu ze středního ucha vstřebá plodová voda. Do té doby vnímá okolní svět tlumeně, nicméně ostré zvuky mu vadí.

Zrak - je nejméně vyvinutým smyslem miminka. Když se po 9 měsících z přítmí těla matky konečně dostane na svět, není ještě zvyklé na silné světlo. Jeho zrak se vyvíjí celý následující rok. Po prvních dnech umí rozeznat jen světlo a tmu. Později už vnímá i rozmazané předměty ve své blízkosti. Říká se, že je to takzvaná „maminkovská vzdálenost“. Maminkovská proto, že se jedná o vzdálenost do zhruba 25 centimetrů od kořene nosu miminka. V této vzdálenosti se nejvíce setkává se svou matkou během krmení. Všechny předměty a osoby ve vzdálenosti větší než 25 cm vidí mlhavě a rozmazaně, proto je pro něj pohled do dálky velmi namáhavý. Nedokáže ještě aktivně sledovat objekt, který ho zaujal. To souvisí s nezralostí očních pohybů a prostorového vnímání. Schopnost vidění je získaná funkce, a proto má velký význam podporování jeho rozvoje.Chování novorozence a jeho reakce probíhají na základě reflexů a vrozených instinktů.


Každé miminko reaguje na zevní podněty vrozenými primárními reflexy. Jsou to automatické, stereotypní pohyby, které vycházejí z mozkového kmene a v prvních měsících života mají za úkol zajistit životně důležité funkce. Předpokládá se, že rovněž pomáhají dítěti i v celém procesu porodu. Vyvolávají opakované pohyby a tím pomáhají posilovat nervová spojení mezi tělem a mozkem, posilují vývoj rovnováhy, pohyblivosti, zraku, sluchu, řeči, schopnosti učení a komunikace. Dříve se primární reflexy pomáhaly dítěti přežít první měsíce života, dnes jsou spíše ukazateli normálního a zdravého vývoje mozkových funkcí.

Díky primárním reflexům se mozek postupně učí správně kontrolovat základní fungování těla. Jedná se například o koordinaci zpracování vizuální a zvukové informace, nalezení rovnováhy a prostorového vidění, skloubení hrubé a jemné motoriky či koordinaci pohybu ruka – oko. Když primární reflexy splní svůj úkol, jsou v průběhu prvních šesti až dvanácti měsíců věku dítěte potlačeny vyššími mozkovými funkcemi. Dá se tedy říct, že mizí postupným zráním a vývojem centrálního nervového systému.

reflexy obživné – hledací a sací reflex

reflexy ochranné– Moroův reflex, reflex udržování rovnováhy, úchopový reflex, reflexní vybavení plaveckých pohybů, reflex plazení, reflex chůze atd.

Přirozený biorytmus je charakteristický krátkými časovými úseky bdění, které jsou vyplňovány aktivitou související s uspokojováním biologických potřeb.

Biologické potřeby – potřeba spánku, nasycení, tepla, čistoty a odstraňování bolesti.

K vrozeným vzorcům chování patří snaha vnímat svoje okolí a také reagovat křikem, který je signálem stavu děťátka a jeho potřeby. Je to důležitý prvek sociální interakce a umožňuje dítěti určitým způsobem ovládat svoje sociální okolí. Už v tomto věku je pláč do jisté míry diferencovaný a nese určité poselství – křik z hladu je jiný než křik z bolesti. Dítě nekřičí, aby přivolalo matku, ale když matka na jeho křik reaguje, tak si to dítě zapamatuje a naučí se pláčem upoutat matčinu pozornost.


Vývoj dítěte je závislý na přísunu vhodných a přiměřených podnětů. Zdrojem podnětů, na které je dítě odkázané, je ve většině případů matka. Stimulace však znamená vzájemnou interakci, právě ta je důležitá. Každé děťátko je jiné a jedinečné, proto i podněty, které je zaujmou, se různí. Některé podněty dítě ignoruje nebo aktivně odmítá, na jiné radostně reaguje.


Hlavním úkolem je zprostředkovat dítěti kontakt s okolním světem. Názor, že dítě není možné vychovávat, že jakákoli výchova je zbytečným přetěžováním dítěte, je nesprávný. Každá matka podvědomě vychovává svoje dítě už tím, že se o něj stará a uspokojuje jeho základní potřeby. Pravidelné krmení, koupání, přebalování, pochování – to vše obsahuje mnoho výchovných podnětů. Velice důležitý je způsob, jakým to matka dělá, protože tím vytváří vztah svého děťátka k těmto úkonům. Zároveň má možnost poskytovat mu mnoho zrakových, sluchových, hmatových a emocionálních podnětů.

Novorozenec potřebuje něžné a opatrné zacházení a odpovídající stimulaci.

Stále je potřeba mít na paměti, že vývoj je u každého dítěte individuální záležitostí, není dobré příliš porovnávat a strachovat se, že je dítě opožděné. Pokud si maminka není jistá, může situaci konzultovat s dětským lékařem.

výrok velmi uznávaného, bohužel již zesnulého, odborníka, Doc. MUDr. Václava Vojty:

„Maminky bývají těmi nejlepšími diagnostiky svého dítěte. Právě ony pozorují své miminko a tráví s ním velkou část svého času. Postřehy jejich pozorování jsou proto pro odborného lékaře tím nejlepším vstupem pro odhalení případných problémů.“





#sen

2 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše